Berušky

Od doby, co jsem se nastěhovala, jsem jednotlivým neznámým zvukům přiřadila původ, ale s jedím hlasitě křupavým jsem si obvyláště nevěděla rady. Při rovnání si zad o postel se mi do obličeje ze stropu zaculila beruška, rozepjala křídla, "vzlétla dolů" asi o centimetr, následně neočekávaně otočila kurz o sto osmdesát stupňů a mocně vrazila do stropu, což zakřupalo a tohle pokračuje do teď, naneštěstí ve všech částech bytu. Chtěla jsem je jednoduše pochytat a vyhodit oknem, jenomže ony se zdržují výhradně u stropu - možná protože je jim povědomě zelený nebo snad protože tam jsou nejblíž nebi, a tam mé ruce ve stavu pokojové teploty nedosáhnou. V pacifistickém jednání s beruškami následuje hned po defenestraci domluva. I pořídila jsem si Konverzaci s Beruškami. Píše se tam, že berušky dělají "bedrun, berdun". Mezitím, co to jsem to na ně zkoušela po jejich, jsem o nich zjistila jen jednu věc - pocházejí z nihilistické odrůdy, a tak nereagují. Jak známo bedrunština je jen medvědí dialekt, proto se neubráním myšlenkám, jestli je jednoduší z pokoje vyhodit berušku anebo medvěda, přičemž tajně doufám, že se to nikdy nedovím. Vedle berušky probíhá mravenec. Nad hlavou mi bzučí čmelák. Dosedá na jetel, co právě vykvetl na stropě právě v těch největších trsech trávy. Už neležím zády v postely ale břichem na oblaku.